Charakteristika školy Obrnice
Budova základní škola Obrnice prošla ve školním roce 2012/2013 celkovou rekonstukcí a stejně jako v roce svého vzniku 1972 má v současné době 13 tříd.
Výroční zprávy za jednotlivé školní roky jsou k dispozici u ředitelky školy.
Charakteristika školy a školního vzdělávacího programu
(plné znění ŠVP je k nahlédnutí u ředitele školy)
Stručná charakteristika školy
Základní škola poskytuje základní vzdělání. Směřuje k naplnění kompetencí stanovených rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání. Kompetence představují soubory znalostí, dovedností, návyků a postojů, které jsou využitelné v učení i v životě a umožňují žákům efektivně a odpovídajícím způsobem jednat v různých situacích.
O konkrétních prostředcích a postupech, jak toho dosahovat, budou hovořit další oddíly tohoto dokumentu.
Platí zásada, že škola nabízí a žák (rodič) si vybírá. To platí o výběru nepovinných a volitelných předmětů, kroužků apod. (nikoli samozřejmě o povinné matematice, češtině ...). Celkově je učební plán sestaven tak, aby žák ZŠ měl možnost seznámit se v rozumné míře se všemi obory. Nikdo přece předem neví, jaký talent či zájem v kom dřímá. Vycházíme z myšlenky: „ Ze základní školy by měla vycházet harmonicky rozvinutá osobnost, ne specialista."
Škola nemůže být jen o vážné práci. Mimořádné dny školního roku jsou pravidelně v termínovém kalendáři a znamenají nejen oživení školního života, ale i mnohem více. Mikuláš s čerty a anděly navštíví všechny třídy 1. stupně (zajišťují starší žáci), zajímavý program je i v poslední předvánoční školní den, před Velikonocemi probíhá barevný týden vyjadřovaný oblečením, svůj program má Den dětí, atd. I tímto způsobem se snažíme ovlivňovat příznivě klima školy, klima ve třídách, aby tzv. skryté kurikulum působilo pokud možno v souladu s tím oficiálně proklamovaným.
Areál školy, materiální vybavení
Celý areál školy leží uprostřed obce. Okolí školy skýtá velmi dobré možnosti pro činnost školní družiny i pro tělesnou výchovu. Budova obrnické školy je tvořena dvěma pavilony, tělocvičnou a školní jídelnou.
K dispozici je 23 učeben, 3 z nich tvoří odborné učebny: chemie - přírodopisu, hudební výchovy a informatiky
Řada dalších tříd je upravena jako poloodborné učebny (např. pro výtvarnou výchovu, cizí jazyky).
Dále je k dispozici kovodílna a školní kuchyňka. Tělesná výchova má k dispozici tělocvičnu a školní hřiště, které tvoří: atletická dráha (60 m) s umělým povrchem, sektor pro skok daleký se stejným umělým povrchem, víceúčelové hřiště, dva kurty pro odbíjenou a dva kurty pro tenis a basketbal. Přístup do venkovního sportovního areálu v odpoledních hodinách i o volných dnech je permanentně možný. Od dubna - října ( podle počasí ) a rovněž o prázdninách jsou na hřišti v odpoledních a podvečerních hodinách správci, kteří kromě dohledu i půjčují sportovní náčiní. Náklady na tento provoz hradí obec Obrnice.
Nedílnou součástí školy je školní knihovna, jež je koncipovaná jako informační centrum. Jsou zde soustředěny všechny knihy a časopisy, je zde přístup na internet. Celé vybavení knihovny směřuje k tomu, aby si zde každý mohl informaci vyhledat a na místě i zpracovat. Je zde asi 6400 knih, prostor je místem k besedám a k výstavám.
Občerstvení, možnost nákupu svačin a hlavně pitný režim, zajišťuje školní bufet a nápojový automat.
Škola Obrnice je vybavena 20 počítači propojenými v síti. Internet je neustále k dispozici.
Žáci a rodiče
Na počátku 80. let se ve škole vzdělávalo asi 600 žáků a počet tříd se pohyboval kolem 22. Současná kapacita obrnické školy je 460 žáků. Demografický vývoj ("stárnutí sídliště") vedl k poklesu počtu dětí. V současné době se počet pohybuje kolem 300. Téměř třetina žáků školy pochází ze spádových obcí. Život na sídlišti má svá specifika, kladná i záporná, což bere v úvahu koncepce školy (viz dále). Nezastupitelnou roli v ní hraje školní družina s kapacitou 600 žáků. Zajišťuje péči o žáky z 1. - 5. ročníku. O stravování se stará školní jídelna s celkovou kapacitou 300 jídel.
Rozbory výsledků přijímacích řízení za několik posledních roků ukazují, že asi 35 % absolventů odchází na střední školy ukončené maturitní zkouškou, což je nutno brát v úvahu při práci na koncepci školy a konkrétně pak na podobě učebního plánu. Ten odráží i fakt, že rodiče projevují velký zájem o to, co škola nabízí v oblasti práce na počítači a v oblasti volitelných předmětů. Rovněž je třeba respektovat skutečnost, že relativně dost velká část žáků trpí vývojovými poruchami učení, nejčastěji je to dyslexie, dysgrafie, LMD.
Na škole pracuje Rada školy.
Klasifikace žáka
- žáci se klasifikují ve všech vyučovacích předmětech uvedených v učebním plánu příslušného ročníku.
- klasifikační stupeň určí učitel, který vyučuje příslušnému předmětu
- v předmětu, ve kterém vyučuje více učitelů, určí výsledný stupeň za klasifikační období příslušní učitelé po vzájemné dohodě.
- při určování stupně prospěchu v jednotlivých předmětech na konci klasifikačního období se hodnotí kvalita práce a výsledky, jichž žák dosáhl za celé klasifikační období. Přitom se přihlíží k systematičnosti v práci žáka po klasifikační období. Stupeň prospěchu se neurčuje na základě průměru z klasifikace za příslušné období.
- při určování klasifikačního stupně posuzuje učitel výsledky práce žáka objektivně, nesmí podléhat žádnému vlivu subjektivnímu ani vnějšímu.
- ředitel školy určí způsob, jakým budou třídní učitelé a vedení školy informováni o stavu klasifikace ve třídě
- případy zaostávání žáků v učení a nedostatky v jejich chování se projednají na pedagogické radě, zpravidla k 15. listopadu a 15. dubnu. Rodiče jsou informováni třídním učitelem písemně.
- na konci klasifikačního období, v termínu, který určí ředitel školy, nejpozději však 24 hodin před jednáním pedagogické rady o klasifikaci, zapíší učitelé příslušných předmětů číslicí výsledky celkové klasifikace do třídního výkazu a do počítačového programu dm - software a připraví návrhy na umožnění opravných zkoušek, na klasifikaci v náhradním termínu apod.
- ředitel školy může ze zdravotních nebo jiných závažných důvodů uvolnit žáka na žádost jeho zákonného zástupce zcela nebo zčásti z vyučování některého předmětu; zároveň určí náhradní způsob vzdělávání žáka v době vyučování tohoto předmětu. V předmětu tělesná výchova ředitel školy uvolní žáka z vyučování na písemné doporučení registrujícího praktického lékaře pro děti a dorost nebo odborného lékaře. Na první nebo poslední vyučovací hodinu může být žák uvolněn se souhlasem zákonného zástupce bez náhrady.
Celkové hodnocení žáka
Celkové hodnocení žáka je uvedeno v § 52 odst. 2, 3. ŠZ a § 15 vyhlášky č. 48/2005 Sb.
Celkový prospěch hodnocení zahrnuje výsledky klasifikace z povinných předmětů, povinně volitelných předmětů a chování, nezahrnuje klasifikaci nepovinných předmětů. Výsledky vzdělávání žáka jsou v případě použití slovního hodnocení popsány tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělání žáka, které dosáhl zejména ve vztahu k očekávaným výstupům. Slovní hodnocení nebo kombinaci slovního hodnocení a klasifikace lze použít na základě žádosti zákonného zástupce žáka.
Nelze - li žáka hodnotit na konci prvního pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za první pololetí bylo provedeno nejpozději do dvou měsíců po skončení prvního pololetí. Není - li možné hodnotit ani v náhradním termínu, žák se za první pololetí nehodnotí.
Nelze - li žáka hodnotit na konci druhého pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za druhé pololetí bylo provedeno nejpozději do konce září následujícího školního roku. V období měsíce září do doby hodnocení navštěvuje žák nejbližší vyšší ročník, popřípadě znovu devátý ročník.
Má - li zástupce žáka pochybnosti o správnosti klasifikace v jednotlivých předmětech na konci prvního nebo druhého pololetí, může do tří dnů ode dne, kdy bylo žákovi vydáno vysvědčení, požádat ředitele školy o jeho komisionální přezkoušeni; je - li vyučujícím daného předmětu ředitel školy, může zástupce žáka požádat o komisionální přezkoušení krajský úřad. .
Komisi pro přezkoušení žáka jmenuje ředitel školy; v případě, že je vyučujícím ředitel, jmenuje komisi krajský úřad..
Školní inspekční komise je tříčlenná; tvoří ji předseda, kterým je zpravidla ředitel školy nebo jím pověřený učitel, zkoušející učitel, jímž je zpravidla vyučující daného předmětu, a přísedící, který má aprobaci pro týž nebo příbuzný předmět. Klasifikační stupeň určí komise většinou hlasů. O komisionální zkoušce se pořizuje protokol.
Komise žáka přezkouší neprodleně, nejpozději do deseti dnů; není-li možné žáka pro jeho nepřítomnost v tomto termínu přezkoušet, může ředitel školy nebo školní inspektor stanovit nový termín k přezkoušení pouze výjimečně, a to ze závažných důvodů. Výsledek přezkoušení, který je konečný, sdělí ředitel školy prokazatelným způsobem zástupci žáka; další přezkoušení žáka je nepřípustné.
Informovanost o prospěchu
Zákonné zástupce žáka informuje o prospěchu a chování :
Ø učitel jednotlivých předmětů běžně prostřednictvím žákovské knížky dále osobně a na třídních schůzkách
Ø třídní učitel nebo učitel, jestliže o informace zákonní zástupci žáka požádají, o slabém prospěchu jsou rodiče informováni ve čtvrtletí písemně
Ø ředitel v případě mimořádného zhoršení prospěchu nebo chování, bezprostředně a prokazatelným způsobem.
Klasifikace chování
Ø Klasifikaci chování žáků navrhuje třídní učitel po projednání s učiteli, kteří ve třídě vyučují, a s ostatními učiteli, pedagogická rada o klasifikaci hlasuje, ředitel po projednání na pedagogické radě rozhoduje.
Ø Kritériem pro klasifikaci chování je dodržování pravidel chování (školní řád) včetně dodržování vnitřního řádu školy (vnitřní řády pracoven).
Ø Při klasifikaci chování se přihlíží k věku, morální a rozumové vyspělosti žáka.
Ø Postihování chování žáka mimo školu. Rodiče je třeba vést k tomu, aby plně odpovídali za své děti v oblasti výchovné. Škola hodnotí a klasifikuje žáky především za jejich chování ve škole a při školních akcích pořádaných školou.
Kritéria pro jednotlivé stupně klasifikace chování jsou následující:
Stupeň 1 (velmi dobré)
Žák uvědoměle dodržuje pravidla chování a ustanovení řádu školy. Má dobrý vztah ke všem spolužákům a přispívá k utváření dobrých pracovních podmínek pro vyučování a pro výchovu mimo vyučování. Méně závažných přestupků se dopouští ojediněle.
Stupeň 2 (uspokojivé)
Chování žáka není v souladu s pravidly chování a s ustanoveními řádu školy. Dopustí se závažnějšího přestupku nebo se opakovaně dopustí méně závažných přestupků. Žák není vždy přístupný výchovnému působení
Stupeň 3 (méně uspokojivé)
Žák se dopustí závažného přestupku proti pravidlům chování nebo řádu školy.
Výchovná opatření
Výchovná opatření jsou pochvaly a jiná ocenění a opatření k posílení kázně.
Třídní učitel, ředitel školy, zástupce obce nebo školského úřadu může žákovi po projednání v pedagogické radě udělit za mimořádný projev lidskosti, občanské a školní iniciativy, za záslužný nebo statečný čin nebo za dlouhodobou úspěšnou práci pochvalu či jiné ocenění (dále jen „pochvala").
Třídní učitel může žákovi podle závažnosti provinění udělit napomenutí nebo důtku; udělení důtky neprodleně oznámí řediteli školy.
Ředitel školy může žákovi po projednání v pedagogické radě udělit důtku.
Ředitel školy nebo třídní učitel oznámí důvody udělení výchovného opatření prokazatelným způsobem zástupci žáka.
Třídní učitel zaznamenává udělení výchovného opatření do katalogového listu žáka.
Za jeden přestupek se uděluje žákovi pouze jedno opatření k posílení kázně
Hodnocení a klasifikace žáků se speciálními potřebami vzdělávání
Učitel používá specifické formy a metody ověřování znalostí a dovedností, přihlíží k druhu poruchy a stupni nápravy. Na základě doporučení PPP má žák nárok na toleranci klasifikace tehdy, pokud se sám aktivně podílí na zlepšení svých výsledků.
Při celkové klasifikaci u žáka 1. - 9. ročníku, u něhož byla zjištěna po odborném vyšetření dyslexie, dysortografie, dyskalkulie nebo dysgrafie, lze použit slovní hodnocení na základě žádosti zákonného zástupce žáka.
O použití slovního hodnocení rozhoduje ředitel.
Při slovním hodnocení žáka se uvádí:
Ø ovládnutí učiva předepsaného osnovami:
o ovládá bezpečně
o ovládá
o v podstatě ovládá
o ovládá se značnými mezerami
o neovládá
Ø úroveň myšlení
o pohotový, bystrý, dobře chápe souvislosti
o uvažuje celkem samostatně
o menší samostatnost myšlení
o nesamostatné myšlení
o odpovídá nesprávně i na navádějící otázky
Ø úroveň vyjadřování:
o výstižné, poměrně přesné
o celkem výstižné
o ne dost přesné
o vyjadřuje se s potížemi
o nesprávné i na navádějící otázky
Ø úroveň aplikace vědomostí:
- spolehlivě, uvědoměle užívá vědomostí a dovedností, pracuje samostatně, přesně a s jistotou dovede používat vědomosti a dovednosti, dopouští se jen menších chyb
o s pomocí učitele řeší úkoly, překonává potíže a odstraňuje chyby, jichž se dopouští
o dělá podstatné chyby, nesnadno je překonává
o praktické úkoly nedokáže splnit ani s pomocí učitele
Ø píle a zájem o učení:
o aktivní, učí se svědomitě a se zájmem
o učí se svědomitě
o k učení a práci nepotřebuje větších podnětů
o malý zájem o učení, potřebuje stálé podněty
o pomoc a pobízení k učení jsou zatím neúčinné
Opravné zkoušky
Žákovi 1. – 9. ročníku školy, který je na konci druhého pololetí klasifikován nejvýše ve dvou předmětech stupněm "nedostatečný", ředitel školy umožní vykonat opravné zkoušky.
Žák koná opravné zkoušky nejpozději v posledním týdnu hlavních prázdnin. Termín stanoví ředitel školy.
Nemůže-li se žák z vážných důvodů dostavit k opravným zkouškám, umožní mu ředitel školy vykonání opravných zkoušek nejpozději do 15. září; do té doby žák navštěvuje podmíněně nejbližší vyšší ročník. Žák může v jednom dnu skládat pouze jednu opravnou zkoušku, a to i v náhradním termínu.
Nedostaví-li se žák k opravným zkouškám ve stanovém termínu bez odůvodněné omluvy, klasifikuje se v předmětu, z něhož měl vykonat opravnou zkoušku, stupněm nedostatečný.
Opravné zkoušky jsou zkoušky komisionální.
Postup do vyššího ročníku, opakování ročníku
Do vyššího stupně postupuje žák, který prospěl, tj. žák, který při celkové klasifikaci na konci druhého pololetí nebo po opravných zkouškách dosáhl stupně hodnocení alespoň „prospěl", nebo žák, který již jednou na prvním nebo druhém stupni opakoval.
Žák, který při celkové klasifikaci je hodnocen stupněm „neprospěl", a to i po opravných zkouškách, opakuje ročník. To neplatí o žákovi, který na daném stupni základní školy již jednou ročník opakoval.
Ročník opakuje také žák, který nemohl být za závažných objektivních, zejména zdravotních důvodů, klasifikován ani v náhradním termínu.
Mimořádně nadaný žák může být ředitelem školy přeřazen do vyššího ročníku bez absolvování předchozího ročníku na základě výsledků komisionálního přezkoušení, vyjádření obvodního dětského (školního) lékaře a pedagogicko - psychologické poradny; žák může být do vyššího ročníku přeřazen se souhlasem zákonného zástupce žáka.
Opakování 1. třídy
Ve výjimečných a zvláště odůvodněných případech může být žákovi prvního ročníku, který sice není postižen některou konkrétní diagnostikovou poruchou, ale jehož celkový a mentální vývoj neodpovídá jeho věku a jeho postup do vyššího ročníku by vedl k prohloubení jeho zaostávání či poruchám vývoje, umožněno po vyjádření Pedagogicko - psychologické poradny a po projednání se zákonnými zástupci žáka opakování ročníku. Cílem tohoto opakováni je vyrovnání úrovně žákovy osobnosti s požadavky školní docházky. V tomto případě je žák hodnocen stupněm „neprospěl" s poznámkou „ze zdravotních důvodů".
Komisionální zkoušky
Komisionální zkoušky se konají v těchto případech:
Ø při přezkoušení žáka, má - li zástupce pochybnosti o správnosti celkové klasifikace
Ø při zkoušení žáka, kterého nebylo možno klasifikovat v řádném termínu na konci prvního nebo druhého pololetí
Ø při zařazování žáka do vyššího ročníku bez absolvování předcházejícího ročníku
Ø při zkoušení žáka, který plní povinnou školní docházku mimo území České republiky
Ø při zkoušení žáka, který je osvobozen od povinnosti docházet do školy
Ø při opravných zkouškách
Ø při přezkoušení dětí českých občanů při jejichž vzdělávání v zahraničí nebylo postupováno podle platných předpisů
Ø při přezkoušení, nařídil - li je školní inspektor nebo ředitel školy
Komise pro komisionální zkoušky je tříčlenná. Komisi tvoří předseda, kterým je zpravidla ředitel školy nebo jím pověřený učitel, zkoušející učitel, jímž je zpravidla učitel vyučující danému předmětu a přísedící, který má aprobaci pro týž nebo příbuzný předmět.
Klasifikační stupeň určí komise většinou hlasů; o komisionální zkoušce se pořizuje protokol.
Ředitel posoudí, zda bude do komise jmenován vyučující, o jehož klasifikaci má zákonný zástupce pochybnosti. V tomto případě žák koná ústní zkoušku, v předmětech český jazyk, cizí jazyk a matematika i písemnou zkoušku.
Ředitel školy nebo školní inspektor může nařídit okamžité komisionální přezkoušení žáka, zjistí - li, že učitel porušil ustanovení o klasifikaci. Přezkoušení se provede nejpozději do tří dnů.
Klasifikace ve vyučovacích předmětech
Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují podle těchto kriterií:
Stupeň 1 (výborný)
Žák je v činnostech aktivní, tvořivý, převážně samostatný na základě využívání svých osobních předpokladů, které rozvíjí v individuálním a kolektivním projevu. Jeho projev a práce je esteticky působivá a má jen menší nedostatky. Žák tvořivě aplikuje osvojené vědomosti, dovednosti a návyky v nových úkolech. Má aktivní zájem o vyučovací předmět, na předmět je připraven včetně pomůcek.
Stupeň 2 (chvalitebný)
Žák je v činnostech méně aktivní, tvořivý, samostatný a pohotový. Jeho projev a práce jsou méně působivé, dopouští se chyb. Spolupracuje s učitelem na odstranění chyb. Jeho vědomosti a dovednosti mají častější mezery a při jejich aplikaci potřebuje pomoc učitele. Má menší zájem o vyučovací předmět.
Stupeň 3 (dobrý)
Žák je v činnostech málo aktivní a tvořivý. Úkoly řeší s častými chybami. Své neúplné vědomosti a dovednosti aplikuje jen s velkou pomocí. Projevuje malou snahu a zájem o vyučovací předmět.
Stupeň 4 (dostatečný)
Žák je v činnostech převážně pasivní. Rozvoj jeho schopností je neuspokojivý. Jeho projev je většinou chybný. Osvojené vědomosti a dovednosti nedovede nebo nechce aplikovat. Projevuje minimální zájem o vyučovací předmět.
Stupeň 5 (nedostatečný)
Žák je v činnostech pasivní. V předmětu nepracuje ani pod vedením učitele. Jeho projev je chybný. Neprojevuje zájem o vyučovací předmět.
a) Klasifikace ve vyučovaných předmětech s převahou výchovného zaměření.
Převahu výchovného zaměření mají na základní škole výtvarná výchova, tělesná výchova, rodinná výchova, občanská výchova, hudební výchova.
Při klasifikaci v těchto předmětech se hodnotí:
Ø kvalita výsledků dle osobních předpokladů
Ø osvojení potřebných vědomostí, dovedností a návyků, zvládnutí účelných způsobů práce
Ø využití získaných teoretických vědomostí v praktických činnostech
Ø aktivita, samostatnost, tvořivost a iniciativa
Ø vztah žáka k vyučovacímu předmětu a k dané problematice, spolehlivost přípravy včetně pomůcek
b) Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou teoretického zaměření
Převahu teoretického zaměření mají jazykové, společenskovědní, přírodovědné předměty a matematika.
Při klasifikaci výsledků v těchto vyučovacích předmětech se v souladu s požadovanými výstupy, které jsou uvedeny v ŠVP, hodnotí:
Ø schopnost uplatňovat osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení společenských a přírodních jevů a zákonitostí
- kvalita myšlení, především jeho logika, samostatnost a tvořivost
- kvalita výsledků činností, osvojení požadovaných výstupů a kompetencí
- vztah k předmětu, příprava včetně pomůcek, DÚ
Hodnocení sociálně patologických jevů u dětí
Patologické jevy se budou hodnotit takto:
Do dvou neomluvených vyučovacích hodin řeší se zákonným zástupcem žáka třídní učitel formou pohovoru, na který je zákonný zástupce žáka pozván doporučeným dopisem, žák je hodnocen důtkou třídního učitele. Při počtu neomluvených hodin 2 - 5 svolává ředitel školy školní výchovnou komisi, která řeší situaci, žák je hodnocen důtkou ředitele školy. Jednání se účastní ředitel školy, zákonný zástupce, třídní učitel, výchovný poradce. Delší nepřítomnost je hodnocena sníženou známkou z chování a bude nahlášena na Odbor péče o dítě Středočeského kraje.
Dále se jedná o přestupky v oblastech drogových závislostí, alkoholismu a kouření, kriminality a delikvence, šikanování, vandalismu aj. forem násilného chování, xenofobie, rasismu, intolerance a antisemitismu na půdě školy.
Hodnocení chování každého žáka za výše uvedené přestupky proti školnímu řádu bude individuální. Při pololetním hodnocení se přihlédne k chování žáka za celé období a výchovnému dopadu na žáka samotného a ostatní spolužáky. Tyto prohřešky budou ohodnoceny v rozmezí od ředitelské důtky po třetí stupeň z chování. Při prvotním zjištění závadného chování, podle závažnosti se svolává jednání s rodiči, popřípadě výchovná komise. Pokud se bude jednat o trestný čin, bude tato skutečnost nahlášena Policii ČR.
Ředitel školy při výskytu sociálně patologických jevů ve škole nebo ve školském zařízení uvědomí o této skutečnosti krajského školského koordinátora prevence nebo jiného odpovědného pracovníka krajského nebo obecního úřadu. Škola se vyjadřuje k výskytu sociálně-patologických jevů na půdě školy nebo při akcích pořádaných školou.
K hodnocení přestupků chování proti školnímu řádu bude využíván sankční řád školy.
Hodnocení cizinců
Hodnocení a klasifikace žáků základní školy nebo střední školy - občanů Slovenské republiky – z předmětu český jazyk a literatura se řídí ustanovením č/2 Dohody mezi vládou ČR a vládou SR o spolupráci v oblasti vzdělávání ze dne 29. října 1992, které stanoví: „Žák základní nebo střední školy má právo při výchově a vzdělávání používat český jazyk nebo slovenský jazyk mimo vyučovacích předmětů český jazyk a literatura a slovenský jazyk a literatura. Z těchto předmětů se nedostatečné vědomosti žáka základní nebo střední školy v průběhu prvních tří let docházky do některé z uvedených škol od povolení k dlouhodobému pobytu nebo trvalému pobytu považují za důvody, pro které nemusí být žák klasifikován."
Při hodnocení ostatních cizinců v základní škole nebo střední škole nebo vyšší odborné škole z předmětu český jazyk a literatura se závažné nedostatky v osvojených vědomostech z tohoto předmětu považují za objektivní příčinu, pro kterou žák nemusí být na konci prvního pololetí prvního školního roku ve škole v České republice z tohoto předmětu klasifikován. Na konci druhého pololetí, případně v náhradním termínu, který určí ředitel školy podle vyhlášky MŠMT ČR č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání, je žák - cizinec z předmětu český jazyk a literatura klasifikován s přihlédnutím k jeho jazykovému handicapu a k jeho vzdělávacím výsledkům v ostatních předmětech.
Nemůže - li být žák z výše uvedené objektivní příčiny klasifikován, opakuje ročník.
Škola nemá povinnost žáka doučovat českému jazyku mimořádnou formou studia.
Vysvědčení
Vysvědčení vyplní třídní učitel na předepsaném tiskopise nebo si ho vytiskne v evidenčním programu. Škola je žákovi vydá na konci prvního pololetí na určenou dobu a natrvalo na konci druhého pololetí.
Na vysvědčení se uvádí klasifikace chování žáka, celková klasifikace z povinných předmětů nebo povinně volitelných předmětů (dále jen „povinných předmětů") a z nepovinných předmětů, které žák navštěvoval, hodnotí se práce v zájmových útvarech organizovaných školou a celkový prospěch (hodnocení). V 1.- 4. ročníku se klasifikační stupeň vyjadřuje číslicí , v 5. - 9. ročníku se vyjadřuje slovně.
Celkový prospěch (hodnocení) se vyjadřuje slovně.
Žákovi, jemuž byl na základě komisionálního přezkoušení povolen postup do vyššího ročníku, aniž absolvoval předcházející ročník, se na vysvědčení zaznamenává: „Žákovi byl na základě komisionálního přezkoušení povolen postup do... ročníku bez absolvování.. ročníku".(ČI. 14).
Žákovi se na vysvědčení v doložce uvádí, kolik let povinné školní docházky splnil: „Žák splnil...let/rok... povinné školní docházky".
V předmětu, v němž nebyl žák klasifikován, se místo klasifikačního stupně uvede výraz
„Neklasifikován(a)" a uvede se ve třídním výkazu zdůvodnění. (např. žák je osvobozen od povinnosti docházet do školy na základě ...ze dne..., žák byl uvolněn z vyučování předmětu(ů) na základě ...ze dne ...žák nemohl být klasifikován v náhradním termínu z důvodu nemoci, která trvala od... do ...). Příslušný doklad se založí v třídním výkazu.
Ročník a počet roků, let splněné povinné školní docházky se na vysvědčení zaznamenávají slovně. Kolonky, které se na vysvědčení nevyplňují, se proškrtávají z levého dolního rohu do pravého horního rohu.
Na vysvědčení se neuvádí hodnocení žáků v zájmových útvarech, které neorganizuje škola. Tato aktivita se podchycuje v materiálech, jež slouží jako podklad pro vypracování osobní charakteristiky žáka.
Vysvědčení podepisuje třídní učitel a ředitel školy a opatřuje se úředním razítkem školy. Pokud podpisy nejsou čitelné, zapíši se ještě jména psacím strojem.
Vydávání druhopisu školních vysvědčení se řídí zvláštními předpisy.
Hodnocení individuálně vzdělávaných žáků
Hodnocení individuálního vzdělávacího plánu podle § 6 odst. 8 Vyhlášky 73 / 2005 Sb. Ze dne 9. února 2005 o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných.
Školské poradenské zařízení sleduje a dvakrát ročně vyhodnocuje dodržování postupů a opatření stanovených v individuálním vzdělávacím plánu a poskytuje žákovi, škole i zákonnému zástupci žáka poradenskou oporu.
Třídní učitel ve spolupráci s vyučujícími, podílejících se na práci se žákem, provádí dvakrát ročně hodnocení individuálně vzdělávacího plánu ve spolupráci se školským poradenským zařízením.
Školní družina
Identifikace : Školní družina ZŠ Obrnice
ulice Mírová 167
435 21 Obrnice
telefonické spojení : 476118012
e-mailová adresa : zsobrnice@iol.cz
IČO : 709 82 236
ředitel školy : Vladimír Šiman
vychovatelka : Ivana Pracná
Obecná charakteristika :
Školní družina
- má jedno oddělení pro žáky od 1. - 5. ročníku s počtem 25 dětí
- zaměstnává jednu plně kvalifikovanou vychovatelku
Prostory ŠD
- sídlí v budově školy, má vlastní dvě místnosti
- navštěvuje tělocvičnu, školní hřiště a po domluvě též cvičnou kuchyňku či knihovnu
- využívá okolí školy a travnaté plochy v obci
Ekonomické podmínky
- je financovaná z prostředků školy a ředitel školy rozhoduje o přidělení finančních
dotací na nákup pomůcek a vybavení
- má účelně vybavený prostor s možností uzpůsobení věku nebo činnosti dětí
- dostatečným materiálním zázemím by měly být :
o stolní hry
o stavebnice
o pomůcky pro různorodou činnost
o využíváme DVD, video, dopravní koberec
Bezpečnost
- za bezpečnost dětí zodpovídá výchovný pracovník při všech činnostech ŠD
- děti dochází na obědy do jídelny, která je součástí školy, kde výchovný pracovník ŠD nebo ZŠ vykonává dozor.
Organizace vzdělávání v ŠD:
Školní družina
- je pro žáky 1. stupně (přednost mají první ročníky)
- provozuje ranní ( před vyučováním )
odpolední ( po vyučování) činnost ( viz. Řád školní družiny )
- žáci jsou předávány učitelkami vychovatelce po skončení vyučování v šatně nebo v jídelně ( domluva místa na pedagogické radě )
- má časový plán činností, které se navzájem prolínají, doplňují a upravují podle složení a zájmu dětí
Vzdělávací oblast :
o zájmové vzdělávání dětí se realizuje ve všech zájmových oblastech formou pravidelných, příležitostních, spontánních aktiv, rekreačních, metodických a motivačních činností
o cílem zájmového vzdělávání je naučit děti aktivně využívat svůj volný čas, rozvíjet svůj zájem ( oblíbenou aktivitu ) i talent a získávat nové poznatky, zkušenosti, dovednosti a návyky, realizovat se v kolektivu ostatních dětí, popř. se umět adaptovat v různém typu kolektivu a prostředí
o chápat a respektovat pozitivní sociální klima, posilovat sebevědomí, umět se vyrovnat s neúspěchem, napomáhat formování postojů k významným společenským hodnotám
o podporovat kvalitu, samostatnost, zodpovědnost a sebevědomí
o posilovat schopnosti nepodléhat negativním vlivům. Prevence před drogami, alkoholem, kouřením, šikanováním, vandalismem, násilím a rasismem
o naučit děti komunikovat a řešit konflikty – adekvátně se chovat a reagovat správně na nejrůznější podněty z okolí, umět přijímat kritiku a sebekriticky vystupovat
o vytváříme příjemný prostor, vedeme žáky k tvořivosti a rozvíjíme jejich estetické vnímání
Obsahy a formy činnosti ŠD :
Pravidelná činnost
o je dána týdenní skladbou zaměstnání
o organizované aktivity zájmového či tělovýchovného charakteru
Příležitostné akce
o akce školy, obce, …(např. besídky, soutěže, divadlo)
Spontánní aktivity
o každodenní individuální klidové činnosti ( po obědě, při pobytu venku, v ranní či koncové ŠD)
Odpočinkové činnosti
o klidové činnosti
o rekreační činnosti ( např. závodivé hry )
Příprava na vyučování
o didaktické hry
o tematické vycházky
o hádanky, kvízy, rébusy